Průlom ve výzkumu celiakie

Celiakie je nemoc, která je příznačná tím, že člověk jí trpicí reaguje nesnášenlivě na gluten (lepek) obsažený ve stravě, léčba této nemoci spočívá ve velmi přísné dietě. To jen velmi zjednodušeně na úvod.
Vědci z Walter and Eliza Hall institutu identifikovali tři fragmenty proteinu, který dělá gluten, jež je hlavním proteinem v pšenici, žitu a ječmenu toxický pro lidi s celiakií. Když lidé s celikakií jedí produkty obsahující gluten, odpověd jejich imunitního systému v tenkém střevu je nepřátelská a dochází tak k jeho poškozování, což má za následek zhoršení schopnosti střeva přijímat výživné látky z potravy. To se podařilo odhalit již před šedesáti lety, od té doby se vědci snažili přijít na to, které peptidy v glutenu to mají na svědomí a právě to se nyní vědcům z institutu podařilo. Na výzkumu se podílela celá řada vědců, trval devět let a bylo do něj zapojeno více než 200 pacientů s celiakií. Při tomto výzkumu bylo identifikováno 90 fragmentů, které způsobovaly nějaký stupeň imunitní reakce, ale pouze tři fragmenty byly označeny jako přímo toxické. Tento objev je již v této chvíli základem výzkumu nové léčby společnosti Nexpep, jejímž cílem je udělat pacienty s touto nemocí méně citlivé na tyto pro ně toxické součásti glutenu. Dosáhnout by se toho mělo tím, že se pacienti vystaví malému množství těchto toxických peptidů a využivá se stejného principu jako při léčbe alergií. První výsledky testovnání nové léčby budou zveřejněny v nadcházejících měsících.

Pepřem proti nadávkám

Dnešní příspěvek je o jednom z crazy gadgetů, nicméně ještě ne z kategorie těch úplně šílených, nějaké použití jistě mít může. Jestliže máte problémy s používáním nadávek a sprostých slov ve psaném projevu, pak možná oceníte tento gadget. Nainstalujete program, připojíte přístroj do USB a brzo bude po problému. Tento gadget totiž monitoruje to co píšete na klávesnici a pokaždé, když použijete nějaké sprosté slovo vypustí nepříjemné pepřové aroma. Bohužel asi nemá českou lokalizaci, ale dovedu si představit, že obzvláště při nějaké skryté instalalci na cizí počítač to může být velká zábava :)

Pepper Mouth from ozge kirimlioglu on Vimeo.

Hitachi představila adaptivní odpružení u svého humanoidního robota EMIEW2

Asi nejznámějším robotem z Japonska je slavný Asimo od společnosti Honda, avšak i ostatní japonské společnosti vyrábějí roboty, kteří jsou přinejmenším stejně zajímaví, ne-li zajímavější. Na tomto videu můžete vidět robota EMIEW2 od společnosti Hitachi, který je vyvíjen a zdokonalován již řadu let. Už jeho humanoidní vzhled naznačuje, že se jedná o stroj, jehož účelem je pohybovat se mezi lidmi a také s nimi spolupracovat. To byl a stále je velmi těžký úkol pro tvůrce robotů, avšak každý rok můžeme na podobných demonstračních videozáznamech vidět o jak velký kus se vývoj robotů zase posunul. Robot EMIEW2 je vysoký 80cm, váží 14 kilo, má 14 mikrofonů, které mu umožňují rozeznat lidský hlas i v hlučném prostředí a na nohách má umístěny kolečka, která mu dovolují pohybovat se rychlostí 6km/h. Tento robot může být využit například jako průvodce nebo hlídač. Určitě se však najdou i další možnosti využití tohoto bruslaře, nebo spíše bruslařky. Předmětem nasledujícího videozáznamu je představení adaptivního odpružení, kterým je vybavena nejnovější verze robota a která mu umožnuje naprosto bez problémů překonávat menší překážky jako jsou koberce nebo volně ležící kabely. Yuji Hosoda vrchi inženýr z oddělení přepravních systémů společnosti Hitachi se k tomu vyjádřil: "Tento robot může kontrolovat svůj postoj stejným způsobem, kterým lidé stabilizují sami sebe při skákání na inline bruslích.

Budou semafory automaticky zastavovat auta?

Přijedete ke křižovatce a najednou se Vám, zničeho nic vypne motor, zní to opravdu trochu jako sci-fi, ale ve skutečnosti je tato technologie mnohem blíže reálnému využití než si pravděpodobně myslíte.
Společnost IBM si v nedávné době nechala zaregistrovat patent pro systém semaforů, které budou schopny vypínat a zapínat motory aut a snižovat tak spotřebu a emise na křižovatkách. Systém bude schopný zaznamenat pozici aut čekajících na křižovatce, poté podle času zbývajícího do zapnutí zelené buď vypnou a nebo nechají běžet motory aut čekající na zelenou (nemá totiž smysl vypínat motor na příliš krátkou dobu, protože tím by se spotřeba paliva spíše zvýšila, vzhledem ke zvýšené spotřebě při startování). Když začne svítit zelená, začnou se postupně startovat motory aut čekající na zelenou v optimálním intervalu. Bude to buď automatické, nebo formou varování řidiči.

Japonsko připravuje první vesmírnou solární elektrárnu

Japonsko připravuje historicky první solární elektrárnu ve vesmíru, i když je tento koncept známý už řadu let, zatím se k jeho realizaci nikdo neodhodlal. Umístit solární elektrárnu do vesmíru má totiž velkou řadu výhod, mezi ty největší patří neexistence atmosféry, tudíž i počasí a také chladné prostředí vesmíru. To se rozhodlo změnit Japonsko, samozřejmě není jisté, že nakonec bude realizován, nicméně se na jeho realizaci začalo Japonsko připravovat. Japonské plány jsou na solární elektrárnu o výkonu jednoho gigawattu, který by měl být bezdrátově přenášen k Zemi a napájet tak 300 000 domácností. Tento satelit bude mít plochu zachytávající sluneční paprsky o ploše čtyř čtverečních kilometrů energii bude na zem přenášet v podobě mikrovln k základně na Zemi. Testovací model bude vypuštěn v roce 2015, projekt má rozpočet 21 miliard dolarů.

Vědci budou schopni stavět orgány z "biologického lega"

Tkáňové inženýrství je velmi slibný vědecký obor, díky němuž bychom se v budoucnosti mohli dočkat možnosti budování celých nových orgánů. Vědci z harvardské divize MIT uzavřely živé buňky do kostiček a z nich potom stavý potřebné tvary. Vědci použivají gelový materiál, který se chová jako pojivo a drží buňky u sebe a ve správném tvaru. Zatím bylo možné vytvářet z buňek jenom jednodušší, ploché struktury jako například kůže, chrupavky nebo měchýř. Do složitějších, mikroarchitektonických struktur však bylo obtížné je vytvarovat.
K uzavírání buňek do těchto stavebních kostiček používají vědci polyethylen glykol. Ten stuhne, kdyz je vystaven svetlu a uzavre tak bunky do kosticek o velikosti 100-500 miliontin metru. Když jsou takto buňky uzavřeny, jsou vloženy do šablony z jiného polymeru. Potom jsou kostičky znovu postříkány polyethylen glykolem a osvětleny takže držý svůj tvar a šablona může být odstraněna. Takhle se dají vybudovat například kapiláry, což řeší jeden velmi významný problém při stavbě organů a to je jejich vyživování. "Když vypěstujete orgán musíte ho hned zásobovat krví, jinak zemře." říká jeden z vědců pracujících na projektu Gomez Fernandez. Doufají že by jejich práce mohla v budoucnu vést k možnosti pěstovat játra nebo tkáň srdce.

Tiskárna na kožní buňky léčí popáleniny za tři týdny

Vědci a studenti z univerzity v Severní Karolíně vyvinuli nový přístroj, něco jako tiskárnu na kožní buňky. Tato "tiskárna" nanáší stříkáním kožní buňky na popáleniny a tím je dokáže velmi úspěšně léčit. Přístroj je přivezen nad pacientovu postel, laser zmapuje hloubku a tvar popáleniny a za pomoci počítače nastříká přesnou vrstvu kožních buňek, které dokáží léčit tato k infekci náchylná zranění během tří týdnů. Celý proces začíná oddělením a vyčištěním kožních buňek, potom jsou buňky umístěny v živném roztoku, který napomáhá jejich množení a potom jsou pomocí tohoto přístroje nanaseny na zranění. Tradiční léčba u vážných popálenin je pouze transplantace, která je nejen bolestivá, ale také zanechává jizvy. Mezi kožní buňky jsou také zamíchány i kmenové buňky, které pomohou vytvořit vlasové folikuly a další součásti zdravé pokožky. Pacientovi tak naroste prakticky přirozená pokožka, bez bolestivých procedur a množství léků.